Crew.cz

Skoro vždy jsem radši za barvičky, i tam, kde jsou lidé ve většině proti (např. Saudkův Arnal).

Kameňák jsem četl poprvé v Crwi, odbarvený, na barvu jsem si nemohl při čtení původní verze dvě tři stránky zvyknout, pak už se mi zalíbila a čb verze mi teď nepřijde tak dobrá. Naopak tam, kde jsem poprvé ochutnal barvu, tak černá a bílá mi vyloženě vadí. Jako by tam něco chybělo, jako bych byl "okraden" a nedostával to, co mám uložené v paměti barevně.

O víkendu jsem koukal na pár kreseb Akiry a i když proti černé a bílé u tohoto díla nic nemám, tak barvy tomu dávají takový správný blade-runnerovský nádech. Ten svět, budovy a tak, jsou reálnější.

Samozřejmě u děl, kde barva nemá co dělat z principu, protože by kazila celkově vyznění, například Z pekla, 73304-23-4153-6-96-8 od Otta, Padoucnice, Sin City apod., barvu nechci, ale to jsou výjimky.

"Buď to udělejte pořádně, třeba i v barvě, nebo to radši nechte bejt. " Alexi
Tak si představ, že si vybrali druhou cestu, nechali to být, tím pádem to neexistuje a ty jsi spokojen, protože "humáč" a "utopení klenotu" se nekoná.

Už niekoľkokrát som tu videl napísané že od tie väčšie formáty nie je záujem, že nie sú u fanúšikov populárne. Ale to bolo ohľadom "európskeho" formátu 23 x 1.2 x 32.4 cm. Čo majú potom robiť, vydávajú formát aký sa lepšie predáva. Ale je pravda že ak je niečo pôvodne vo väčšom formáte a tu sa to zmenší nie je to úplne ono. Hlavne ak tým potom trpí vizuálna stránka. A tiež treba brať do úvahy aj cenu. Ktorá by pri väčšom formáte bola zrejme vyššia takže by aj predaje neboli úplne to naj. Ako v prípade klasického malého formátu.

Souhlasím, že ty maloformátové paperbacky, na kterých Crew tak ujíždí, nejsou pro řadu komiksů vůbec vhodné.

Po Galovi tady volám už asi pět let. Něco od Gala znamená buď Diosamante nebo Armies. Gal byl akademik a komiksy kreslil jen výjimečně. Jeho kresba je nádherná a detailní. Nikoli však prý bezmezně geniální, jak jsem blyl poučen. Ukazoval jsem to největšímu detailistovi, kterého znám - Milanu Fibigerovi a byl jsem zchlazen konstatováním, že exteriéry nádherný, ale všechny postavy vypadají jak panáci. Má po bližším zkoumání bohužel pravdu. Otázka nicméně nestojí jestli barva nebo mono. Podmínka je jediná. Udělejte to velký. Velký. VELKÝ!! Jinak to totálně zabijete. Mám limitovanou oversized edici Armies, a můžu vás ubezpečit, že to co máte v tom videu na stole můžete rovnou hodit do koše, protože to prostě v těch záplavách Galových detailů nefunguje. Úplně stejně Humanoids zprasili i Diosamante. Když jsem letos viděl na crweconu nádhernou polskou edici (poláci chápou evropský komiks, protože JSOU evropané), plakal jsem nad humáčem vzteky. Fakt. Jsou to jen dvě knihy. Buď to udělejte pořádně, třeba i v barvě, nebo to radši nechte bejt. Utopit tenhle klonot v (modrý) krvi je bohužel snadný.

Předem se omlouvám že budu trochu spamovat. O coloringu jsem hodně přemýšlel už od doby, kdy jste poprvé odbarvili Snadmana. Mám teorii, proč platí příklon dětí a mas k barvám. Číst barevný komiks je totiž podstatně snažší, než dešiforvat nějaké černobílé linky. Prostě kouknu a vidím. Barva pomáhá. Na druhou stranu zabijí podkladovou pérovku, takže pokd chce člověk skutečně věnovat komiksu čas a ne se jen bavit, má hodně načteno a nakoukáno, je pak zážitek mnohem intenzivnější, než když se to zapatá barvou. Takže pro masy a vysoké prodeje určitě barva. Pro fanšmejkry monochrom. Co je původně černobílé dává smysl buď čenobílé, nebo případně nějak hezky dobarvené. Záleží pro koho to dělám. Ale nebarvit a nodbarvovat za každou cenu. Je to případ od případu. Někde jsou barvy ke kresbě už moc organické. Viděl jsem noir verzi Temného rytíře a ten dement co smáznul coloring Lin Varley je fakt na pěst.