Komentáře k DC Superhrdinky: Zkouškové peklo
brum brum: Dal bych ti palec otočený nahoru (bo jsem mladší generace zblbnutá facebookem), ale pánové ho tu nedali, stejně jako mi tu pořád chybí blicí smajlík (ten ne kvůli tobě, ale on by se tu někdo našel), ale když už si stežuju, tak to musím zmínit. Jinak si taky zavzpomínám na první Modrou Crew, kterou mi donutil přečíst spolužák na gymplu, když jsem se divil, nad čím že se to furt chechtá, že to asi učebnice nebude. Jóóó´to byly časy, naše malá zaprděná školní knihovna, kde jsme na malé televizi o přestávkách sledovali Nagano. Tam jsem si vždy vychutnával úvodníky v červené Crwi psané panem Pavlovským a říkal si, že to nemůže být duševně zdravý člověk. Pryč jsou ty doby, ale pleš mi teprve roste, tak snad se dožiju ještě dalších hezkých časů.
Já se v ten den obléknu do svátečního, hodím do gala i papírové figurky ředitelů (najdete v Crwi2 č. 50) a budu pročítat články ve Score a v Klanu od dua JP a ŠK a vzpomínat na doby, kdy mi vtipy a narážky o pleších a přehazovačkách přišly vtipné (cizímu neštěstí se člověk rád zasměje). Dnes už mi ty vtipy tak podařené nepřijdou, ani mně, ani mým přehazovačkám. Mám dvě, jednu náhradní.
To je už víc než dvacet let, co se začaly ve Score a pak v Klanu objevovat články ve Score, ten čas strašně letí :-( I první Crew má na krku víc než dva křížky. Ten den, kdy jsem si v Games Worldu kupoval první Crew, se mi sice z hlavy totálně vypařil, ale těch pár minut jak jsem v GW Crew kupoval nikoliv, to si stále vybavuju, od příchodu do prodejny (po pravé straně měli v rohu počítač) až do odchodu s Crwí v ruce. Už zase nabobtnávám, tentokrát navíc vzrušením. Prostě přečtu pár článků z Klanu a ze Score z doby před dvaceti lety, kdy bylo mým kloubům i mé prostatě hej a zavzpomínám na staré dobré časy.
Mimochodem, už to po odeslání zase zobrazuje to červené pozadí, tentokrát navíc s textem (na začátku INSERT INTO crew, na konci ip adresa a 'ico-1506199248.jpg')). Když jsem u toho mimochodem...
Semknuté varle.
Nejenom že si dělám legraci, ale i špatně napsanou.
Není to asi pravý dárek, ale jako symbolický dárek si koupím před Vánoci nějaké komiksy z vašeho nakladatelství co bych jinak nekupoval. Dárek to bude v tom, že tím bude mít nakladatelství o pár korun větší zisk, vám třeba zvednou výplatu a pravý dárek si pak můžete koupit sám. Dělám si napůl legracy, ale ty komiksy si vážně koupím.
Vlastně máte naprostou pravdu, když se to vezme početně, tak zhruba mezi vás zapadám. Myslím mezi vás a Mistra Pavlovského. Ale tím mi došlo, že Jiřímu Pavlovskému už taky je letos padesát. Jestli můžu věřit údajům na webu. Nevím přesně kdy, to by se asi nemělo říkat, kvůli různým podvodníkům, ale ať už je má kdy chce, tak předem nebo opožděně mu přeju hodně zdraví a štěstí k narozeninám.
Tajný to není. Je mi zhruba padesát. Přiznám se, že před tak třiceti pětatřiceti lety by se mi to možná tolik nelíbilo. Je to pro děti, a pro děti je to perfektní, bude se jim to líbit, ale jak dítě stárne, tak se mu přestávají líbit tyhle věci. Nebo to aspoň předstírá, aby vypadalo dospělejší. Jenomže už jako dospělý zjistí, že se na to může vykašlat. Naco něco předstírat, čtu co mě baví. Nebaví mě dětský věci obecně, ani většinu z nich nechápu, ale semtam něco se mi líbí. Tohle mě bavilo. A už se moc těším na díl Past Times at Super Hero High, ten je myslím nejlepší. Věci pro děti mají pro mě tu výhodu, že žádný z těch hrdinů není alkoholik nebo feťák, stárnoucí rodič dětí s moc problémy nebo nějaká taková věc, co teď všude je v knihách i filmech. Místo toho tam jsou fajn hrdinky co prožívají dobrodružství, co víc si přát. A ta krásná kresba. I taková Harley je hrdinka co ji člověk víc ocení v pozdějším věku. Je nádhera číst o někom kdo nestárne, neumře i když na něj spadne panelák nebo ho prostřelí, že má v zádech díru jako pěst. A nedělá si starosti že bude mít malý důchod, prostě se místo toho královsky baví. Asi to zní hloupě, ale při čtení o těch mladých nesmrtelných hrdinech si připadám taky trochu mladší, a to se mi líbí.
celkem bylo k tomuto článku vloženo 13 vzkazů