(PDF verze ke stažení)
Auditorium
Auditorium
Jo, Fryi, na letošním Scrweconu tě zvu na pivo.
Torkvád: Jednou mi kdosi v práci předával zásilku komiksů, která přišla na adresu mých rodičů (pár čísel XXX Comix, Gulliveriana a Terry Pratchett Portfolio). Náhodou byl přitom i hlavní mistr. Já jsem rychle čeknul stav, zběžně (s nezájmem>;D) prolistoval...
Ten člověk žasnul... (očividně nikdy nic podobného neviděl...) "...co to je?... co to stojí?...":)
Byl neskutečně nesvůj, jak mu to během necelé minuty zmizelo z očí bez toho, aby to dostal do rukou...>:D
To já když si čtu comics v práci, tak na mě kolegové koukají takovým tim pohledem "No jo, je to pořád takové dítě, čte si ty obrázkové věci, a kolik že to stojí? No ty vole, takhle drahý jo? Kde ty na to pořád bereš, já bych za to tolik nedal..."
kabukiman: Poslední dobou čtu komiks, knížky, hraju hry, koukám na seriály na BD a DVD tak pomalým tempem, že se mi hromadí. Chci je vychutnat, prozkoumat každičkej detail, rešeršovat na webu, všechno pochopit (což je blbost), všechno si zapamatovat (což je taky blbost), jako bych se s nimi loučil (což není taková blbost, přece jenom stárneme a je toho hodně...;D). Představ si zenového Gordona Freemana sedícího ve stoce, jak zkoumá textury po stěnách, kouří doutník a zombíci s headcrabama v dalším levelu se můžou uzoufat k smrti;D steskem po něm... tak to jsem já...
Psisko, kabukiman: Poslední lidé, co mi na veřejnosti nadávali za to, že čtu komiks byli moji spolužáci v deváté třídě, když jsem na školním výletě vytáh Ligu vyjímečných. Prý že jim dělám ostudu.
Od té doby se již nikdo neodvážil.Takže problém s vychutnáváním komiksu na veřejnosti nemám.