(PDF verze ke stažení)
Auditorium
Auditorium
to Doppelganger: a procpak ne? Autor funguje jako valecni zpravodaj a o tom, co vidi kolem sebe napise/nakresli comics. Sebe sameho a svuj pohled na vec do comicsu promitne, at uz tim co, kresli ci co pise. At se ti to libi nebo nelibi, tak autobiograficke to je. A co dela Satrapiova ci Peeters? To ze ze se Sacco nezameruje na svuj zitov a sve chyby/radosti/skutky/zazitky ho preci nevylucuje ze skatulky autobigrafie, ne?
Inteligentní comicsy - Moc je rád nemám, raději mám mainstream. A to z jednoho prostého důvodu, rád se pobavím. Třeba při čtení Preachera se bavím pekelně, kdežto u inteligentních comicsech bych se spíš měl zamyslet, například jak je ten autorův život težkej a že si mám vážit toho svýho, pohodlnýho. A já se raději bavím. Ale mám v plánu koupit Persepolis, Mause, Žida a Spiknutí.
Core - Ikonka, lepší? :)
DEmnoG: ale Goražde a Palestina jsou především reportáže, autobiografické prvky v nich nejsou skoro žádné, pokud tedy nepočítáme epizodky typu "jé, mně nechutná ten jejich čaj a oni mi ho furt cpou".
Rozhodně bych tyto dva komiksy neházel do jednoho pytle(pod jednu deku :) s Pod dekou nebo Hlubokými ranami.
DEmnoG: nene, právě se po X letech pročítám Mausem a je to něco úplně jiného. Páč tady je autorova figura použitá k dokreslení hl.hrdiny (otce). A ty dvě roviny "dnešek" a holokaust jsou obě zajímavé. A hlavně je vidět, že si stim Spiegelman opravdu hrál a přemýšlel. Třeba otcova lakote je opravdu absurdně zábavná:)
to Pavlovsky: Persepolis, a to uznavam, je i pro mne zajimavy. Pac tam jsou dejiny, navic je to pohled na pro me neznamou kulturu, ktera mne zajima. A je to dobre napsany, takze si tam najdu momenty, ktere jsou mi blizke.
Mne uplne odrovnal Rodinny ustav, to jsem uz skoro nezkousnul a Modre Pilulky.
Stou uspesnosti jsem nemel namysli nas cesky pisecek, ale prodejnost v cizakove. Odrazim se od toho, ze na prebalu Persepolis se tusim pise neco o 1/2 milionech prodanych kusu, coz mi na comics prijde docela dost:). Pod Dekou schytalo nejake ty ceny, tak se domnivam, ze to neni o "novinarich", ale ciste o prodejnosti.
Druhou veci je, ze treba moje pritelkyne si prave tyhle autobiograficky comicsy rada cte. Dokonce radeji, nez Sandmana. Zajimave... takze vychazim z toho, ze proste takova ta otevrenost (podivejte, narodil jsem se s miniaturnim perem a ted vam vsem nakreslim, jak se stim zije) proste frci, pac tohle si beznej clovek rad precte = dyk ja se mam preci fajn.
A treti veci je, ze mozna diky temhle comicsum se mozna prestane comics brat jako zabava pro deti (hle, je to clovek, ma kouzelny prsten a zachranuje svet v zelenych slipech), ale je to medium, kterym lze vypravet cokoliv.
to Andre: presne, tohle mi u Goradze i Palestiny zamrzelo... proc tam probuh je ten novinar (vim, ze je to autor, jo), na co ich forma? Dalo by se to napsat jako pribeh treba jednoho Srba. Mne by to bavilo vice, takhle jsem se tim velice tezce prokousaval. U Mause mi tohle kupodivu nevadilo, ba naopak:). Ale je mozny, ze je to tim, ze tohle byl prvni autobiograficky comics, ktery jsem cetl.
Ty komiksy nejsou úspěšný proto, že jsou autobiografický, ale prostě proto, že jsou velmi dobře udělaný. Jimmy Corigan, Pod dekou, nebo Alois Nebel (pokud v tom teda někdo vidí autobiografii) jsou jedny z nejlepších věcí, co jsem četl. Jinak absolutorium si zaslouží Tichý Syndikát a jeho SLONI V MARIENBADU a ZA VŠ9M HLEDEJ DOKTORA ŽENU -to považuju za uplně nejlepší původní český komiksy a pro mě osobně vlastně nejlepší komiksy vůbec ....
Nebel je autobiografickej?
Mě připadá, že ta "já" forma je dost často zneužívaná a lidé se tím snaží zamaskovat svou neschopnost(možná moc silné slovo), funguje jako takové pojítko. Třeba pro Goradže je "hrdina" úplně na nic. A celé by to fungovalo bez něj (a lépe - pokud by byl schopen ty obrazi nějak jinak propojit). ... To samé by se sice dalo říct i o Maus, ale tam to příběhu dodává na plastičnosti.
Demnog: A otázka je, jak moc jsou ty komiksy úspěšný a na kolik se jen o nich píše, protože jsou víc intelektuální než klasický mainstream a tudíž je mají novináři radši. Sám netuším. Vím, že se dobře prodávala Persepole (ale tu jsem si i rád přečetl, má přece jen zajímavé téma) a Nebel.
Dobré téma. Přiznám se, že se většinou tomuhle stylu vyhýbám, a to jako v komiksu, tak ve filmu. Nezajímá mě moc vyprávění o tom, jaký má kdo těžký život, toho jsem měl dost ještě když jsem prodával v knihkupectví a vrhali se na mně penzisti a vyprávěli mi o svých problémech. Zvláš?, pokud má ten komiks či film nějaký objevný poselství typu "život je těžkej, ale musí se žít dál" nebo "krása sa může ukrývat kdekoliv". Pokud ten člověk nepřijde opravdu s něčím zajímavým nebo pokud se na své problémy nedokáže podívat hodně zábavně a originálně, tak fakt už si můžu číst ty internetové blogy.
to Andre: si vem, ze takovej Thomson, ciste ad absordum po uspechu Blankets by takovej comics vydat mohl. Aneb vydal jsem Pod dekou, jsou uspesnej, mam barak, bentlyho, devky:)
to Woffce: tak to jsi me prekvapil, jak jsi uz secteli. Tim padem budu strejdu Woffci zlobit:).
Spiknuti bych do toho nepocital, ackoliv jsou to taky dejiny, tak to neni blogarina. Nemusis se s nikym ztotoznoval:). A mimochodem tehle Eisner se mi zamlouva.
k minulemu prispevku:* ...kdyz uz mam neco, co me boli, tak co to udelat jako O´Barr a vyventilovat se napsanim Vrany?
DEmnoG: Na "Rodinný ústav", "Modré pilulky" a "Spiknutí" se teprve chystám, ale jinak ano, čet´ vše (přidej ještě třeba "Mause"). Máš ale samozřejmě pravdu - musí se to dávkovat. Když jsem sjel takřka v kuse všech 6 knih "Padoucnice", rád jsem se, nebožák zdeprimovanej, vrhnul do náruče "Preachera" a "Hellblazera".
to Krvinka56: jiste, v tom mas pravdu... ja jsem to necetl za sebou, ale prolozil 100 naboji, Nikdykde a Sandmanem:).
to Andre: jak myslis, ze by zrovna tohle prodavalo:). Obecne clovek radeji cte realny pribeh o nekom, kde je na tom/byl hur nez on:).
Ja spis zacinam mit pocit, ze s z tehlech autobiografickejch comicsu stal takovej "dobre prodejnej" comics, takze je mozna tlak na autory, aby neco ze sveho denicku napsali. Tim nijak autobiografii nepodcenuji, nebo neschazuji. Ale kdyz uz mam neco, co me boli, tak co to udela O´Barr a vyventilovat se jako on napsanim Vrany?