Komentáře


Usagi Yojimbo je původně americký komiks, takže to u něj funguje trochu jinak než u mangy. V japonštině jsou zdvořilostní koncovky standardní součástí mluvy a do češtiny se proto překládají, buď vykáním/tykáním nebo přidáním dalších úrovní zdvořilosti (jistě, nemáme jich tolik jako japonština a nejsou tak jasně hierarchické, ale s trochou snahy to jde. I v češtině přece mluvíme jinak s kamarádem, jinak s kolegou z práce a ještě jinak s prezidentem společnosti).
Usagi, protože původně vychází anglicky(!), tam tyto prvky obsahuje jako záměrný exotizující prvek, a to spolu s další japonskou terminologií. Proto se i v překladech zachovávají. Jak napsal ledman, nebývá jich tam zas tak moc, občas nějaký -san nebo -sama, tu a tam je i ten donno.


V angličtině, která neskloňuje, to pravda nevypadá až TAK MOC debilně. Ale v češtině…
A pokud jde o Usagiho, schválně jsem mrknul do těch pár, co mám doma, a až na občasného -sana jsem nic jiného neobjevil. Naopak, pro „autentičnost“ by se muselo jít proti anglickému originálu a dělat z lordů -donno a jiná zvěrstva.







Velká škoda v překladu mi přije, že úplně vypustili při oslovování postav -san, sama, chan, kun, senpai atd.
Takže mangu ochudili o zábavu ze sledování, jak která postava koho oslovuje, protože jen na základě tohoto oslovování jde vyvodit, jaký vztah k dané osobě má. Ok, někdy to nahradí oslovením pane, mistře a další, ale to prostě není ono.

Nejspíš to přeloží "Mistře Sasori". Nehledě na to, že "Můj pane Sasori" by v jeho případě ani nedávalo smysl, tolik ho zas neobdivoval.

celkem bylo k tomuto článku vloženo 11 vzkazů